Aktuální sortiment najdete ZDE
V našem zahradnictví pěstujeme široký sortiment drobného ovoce. Sazenice jsou většinou pěstovány jako kontejnerované a mohou se vysazovat kdykoli během vegetačního období.
Maliníku se bude nejlépe dařit na plně osluněných a prostorných místech, z důvodu odnožování. Vyžaduje propustné půdy, neutrální-slabě kyselé pH, s dostatkem živin a vláhy. Kromě tradičních červených malin jsou i odrůdy žluté a fialové. Klasické odrůdy plodí na dvouletém dřevě a zrají od června do srpna, stáleplodící odrůdy plodí na jednoletém dřevě a zrají postupně od konce července do září a remontující odrůdy plodí na jednoletém i dvouletém dřevě, plodí podzim a léto.
Ostružiník potřebuje slunné polohy, propustnou humózní půdu s neutrálním-slabě alkalickým pH. Beztrnné odrůdy vyžadují teplejší stanoviště, v chladnějších polohách ochranu před mrazem. Protože ostružiníky neodnožují, jsou méně náročné na prostor a mohou se pěstovat i u opory. Ostružiníky plodí od července do října a jejich plody jsou černé a aromatické.
Jedná se o křížence mezi maliníkem a ostružiníkem. Maliníku se podobá barvou plodů a chutí, ale neodnožuje. Sází se na slunná místa s propustnou, dostatečně živnou, nepřemáčenou půdou k opoře. Plodí velmi velké aromatické, fialovočervené plody zrající od poloviny července.
Angrešty jsou nenáročné na pěstování. Vyhovuje jim slunné i polostinné místo, půda hlinitá, živná s neutrálním- mírně kyselým pH. Lze je pěstovat jako keře nebo menší stromky. Pěstují se odrůdy světlé (bílé, žluté, zelené) a tmavé (červené-fialové-černé). Podle termínu dozrávání dělíme odrůdy na rané (2. polovina června), středně rané (1. poloviny července) a pozdní (2. polovina července).
Rybízům se daří v hlinitých humózních živných půdách a na slunném nebo polostinném stanovišti. Lze je pěstovat jako keře nebo menší stromky. Rybízy mají plody červené, bílé nebo černé. Podle doby zrání dělíme odrůdy na rané (2. polovina června), středně rané (1. polovina července) a pozdní (2.polovina července).
Josta je mezidruhovým křížencem černého rybízu a angreštu. Po černém rybízu je beztrnná, zůstal velký obsah vitamínů, ale je jemnější chutí. Má velké plody, je vysoce odolná a nenáročná. Sází se do živné zahradní zeminy. Fialovočerné bobule o velikosti 2-3 cm zrají od poloviny července.
Kanadské neboli chocholičnaté borůvky jsou keře, dorůstající výšky kolem 1,5m. Vyžadují kyselou půdu s pH 3,5- 4,5, je nutná výsadba do rašelinových substrátů. Svědčí jim slunná i polostinná stanoviště. Rostliny jsou náročnější na vodu, a to především v době dozrávání borůvek, ale nemají rády půdy těžké a přemokřené. Pěstují se pro své chutné plody plné antioxidantů, vitamínů, minerálů a dalších zdraví prospěšných látek. Plody jsou tmavě modré v hroznech, dužnina je žlutozelená, nebarví. Odrůdy dělíme na rané (zrají od poloviny června), středně rané (zrají od začátku července) a pozdní (zrají od 2. poloviny července). Doba zrání a sběru borůvek trvá přibližně měsíc. Keře jsou samosprašné, přesto se pro zvýšení plodnosti doporučuje vysazování více odrůd.
Ve skutečnosti se nejedná o pravou borůvku, ačkoliv se jí plodem i chutí podobá. Zimolez je naprosto nenáročný ovocný keř, který dobře roste na slunných či polostinných místech, v běžné zahradní půdě s dostatkem živin a vláhy, při výsadbě není potřeba dodávat rašelinu. Dorůstá výšky kolem 1,5 m. Modré plody jsou protáhlého lahvicovitého tvaru a dozrávají již od poloviny května, jedná se tedy o první ovoce, které lze v zahradě sklízet. Dnes pěstované odrůdy jsou většinou samosprašné, ale pro zvýšení plodnosti je vhodné vysadit 2 odlišné odrůdy.
Rakytník je na pěstování nenáročný. Nejvíce se mu daří na slunci v lehčích propustných půdách, ale zvládá i horší podmínky. Jedná se o vyšší dvoudomý keř, proto je v zahradě nutné mít samičí i samčí rostlinu. Odrůdy rakytníků mají plody žluté, oranžové nebo červené. Keře zrají od července do září.
Réva je teplomilná rostlina. Její pěstování je možné v teplých polohách na intenzivně osluněných místech orientovaných na jih a chráněných proti studenému větru, v nadmořské výšce 300 metrů - 500 m.n.m (rané odrůdy). Pokud nejsou příznivé podmínky, lze některé odrůdy pěstovat i ve skleníku. Nejlépe roste v hluboké živné humózní propustné půdě. Réva je popínavá rostlina, a proto se vysazuje k dostatečně pevné opoře. Pěstování a způsoby vedení révy záleží na účelu. V našem sortimentu máme stolní odrůdy vhodné k přímé spotřebě s plody bílými, červeno/růžovými a modrými. Některé druhy jsou bezsemenné.
Naprosto nenáročný mrazuodolný vyšší keř nebo menší stromek, který roste téměř v jakékoliv půdě, na slunci i stinějších místech. Plody připomínající tvarem jeřabiny jsou černé barvy, dozrávají v září a na keři vydrží dlouhou dobu. Plody mají velký obsah pro zdraví prospěšných látek. Použít je lze čerstvé i sušené, šťávy, džemy, zavařeniny, vína, čaje, aronii lze i sušit.
Muchovník je na pěstování velmi nenáročný. Může růst na slunci i ve stínu, v běžné zahradní půdě, snáší i půdy těžší a vlhčí. Je plně mrazuodolný. Plody jsou tmavě fialové bobule v hroznech, podobné borůvkám. Zraje od poloviny června.
- arktická ostružina
- fíkovník
- kiwi
- kustovnice
- brusinka
