Ovocné dřeviny

OVOCNÉ DŘEVINY

Ovocné rostliny v naší prodejně nabízíme v širokém sortimentu. V jarních a podzimních měsích se jedná hlavně o sazenice prostokořenné a během léta sazenice kontejnerované. Prostokořenné sazenice lze vysazovat během března a dubna, v závislosti na počasí (do rozmrzlé půdy, před jejich olistěním) a v podzimních měsících říjen a listopad (do zámrzu půdy). Sazenice v květináčích se mohou vysazovat během celé vegetační sezóny březen až listopad.

JÁDROVINY

Jádroviny jsou nejpěstovanější skupinou ovocných druhů v našich podmínkách. Jsou pěstovány především pro přímý konzum, ale také zpracování na kompoty, mošty a alkoholické destiláty (hruškovice a kalvádos). Podzimní a zimní odrůdy lze uchovat delší dobu ve skladech a sklepeních.

Jabloně

Jabloně jsou z hlediska pěstování méně náročné. Mohou se pěstovat v nadmořské výšce 150 – 400 m (v dobrých podmínkách mimo mrazové kotliny a severní svahy až do 600 m). Na půdy nejsou náročné, vhodné jsou půdy živné, propustné s dostatečnou závlahou.

Podle sklizně (S) a konzumní zralosti (K) dělíme odrůdy na letní (S - konec července až konec srpna, K – srpen až září) , podzimní (S – první polovina září, K – do poloviny října), raně zimní (S – polovina září až polovina října, K – do konce prosince až poloviny února), zimní (S – polovina října, K – do února) a pozdně zimní (S – polovina října až začátek listopadu, K – do března až poloviny dubna).

Jabloně můžeme pěstovat jako nízké tvary, které jsou vhodné do rodinných zahrad. Tyto tvary se vyznačují méně vrzůstnou podnoží a korunkou zapěstovanou v nižší výšce (tzv. zákrsek nebo čtvrtkmen), patří sem také odrůdy sloupcovitého tvaru růstu. Do větších zahrad, kolem cest a do extenzivních sadů jsou vhodné volné, vysoké tvary. Pro tyto tvary se používají bujnější podnože a korunky se zakládají ve vyšší výšce nad zemí (tzv. polokmeny a vysokokmeny). Takto jsou pěstovány především staré odrůdy jabloní.

Více informací k odrůdám jabloní z našeho sortimentu ZDE

Hrušně

Hrušně jsou z hlediska pěstování náročnější než jabloně. Potřebují teplejší oblasti a humózní dobře propustnou půdu s dostatkem vláhy. Nejvhodnější je slunné stanoviště.

Podle sklizně (S) a konzumní zralosti (K) dělíme odrůdy na letní, kterým říkáme také máslovky (S - srpna, K – srpen až polovina září) , podzimní (S – září, K – do konce října),  zimní (S – polovina září až začátek listopadu, K – listopad až březen).

Hrušně se pěstují na dvou typech podnoží, a to na hrušňovém semenáči a na kdouloni. Odrůdy na hrušňovém semenáči mají mohutnější kořenový systém a větší velikost koruny, jsou odolnější vůči nízkým teplotám, a proto se hodí i do vyšších poloh. Na této podnoži je možné pěstovat tvar zákrsek, čtvrtkmen, polokmen a vysokokmen. Odrůdy na této podnoži začínají plodit 4 – 5 rokem. Druhou podnoží je kdouloň. Výhodou této podnože je dřívější nástup do plodnosti (už 3. rokem). Stromky mají menší kořenový systém, menší korunu (vhodnými pěstitelskými tvary jsou zákrsek, čtvrtkmen a štíhlá vřetena). Tato podnož je vhodná pouze do teplejších oblastí. 

Asijské hrušně

Odrůdy asijských hrušní mají často kulovité plody tvarem podobné jablkům. Barva plodu se liší v závislosti na odrůdě od zelené, žlutozelené, červené až po hnědé a rzivé. Dužnina je i v plné zralosti pevná, křupavá, velmi šťavnatá. Zrají od poloviny srpna do října a lze je velmi dlouho skladovat. Asijské hrušně jsou většinou cizosprašné, proto je vhodné vysadit 2 odrůdy. Velkou předností asijských hrušní je menší náchylnost ke rzi hrušňové.

Hrušně Asijská X evropská

Jedná se o mezidruhové křížení asijských a evropských odrůd, které v sobě kombinují aroma a chuť evropské hrušně a pevnost dužniny spolu s odolností ke rzi hrušně asijské.

Více informací k odrůdám hrušní z našeho sortimentu ZDE

PECKOVINY

Třešně a višně

Třešně jsou na našich zahradách nejraněji zrající ovocný druh, na jejich plodech si můžeme pochutnávat už od června. Jejich plody se hodí především k přímému konzumu, kompotování, výrobě marmelád a šťáv.

Třešně a višně se mohou pěstovat od nejteplejších až po chladné oblasti (kromě mrazových kotlin, nutné volit chráněná stanoviště). Otužilejší jsou višně, které méně namrzají ve dřevě, květních pupenech a květu. Třešně a višně  jsou náročné na půdní podmínky. Vyžadují půdy hluboké s dostatkem vápníku, lehčí, propustné, ne příliš suché, nesnáší zamokření a vyšší hladinu spodní vody.

Podle termínu zrání a charakteru plodů dělíme třešně na srdcovky (Z – konec května až polovina června, plody s měkkou dužninou a slupkou, netrpí červivostí), polochrupky (Z – polovina června, dužnina polotuhá) a chrupky (Z – konec června až konec července, dužnina tuhá, slupka pevná červená až černá).

U višní rozlišujeme kyselky (plody hodně tmavé, chuť nakyslá, šťáva červená dobře barvící), amarelky (plody světle červené, chuť nakyslá, šťáva světle žlutá nebarvivá) a sladkovišně (plody tmavé, chuť sladká, šťáva červená málo barvivá). Odrůdy višní slízíme od poloviny června do poloviny srpna.

Třešně se nejčastěji pěstují na podnoži ptáčnice. Stromy jsou bujně rostoucí, pěstují se v klasických tvarech jako čtvrtkmen a polokmen a hodí se do větších zahrad, sadů a jako stromořadí kolem cest. V menších zahradách je možné pěstovat třešně roubované na vegetativně množených podnožích (Gisela, P-HL-), které jsou slaběji rostoucí a je možné na nich pěstovat i nízké tvary (zákrsek). Tyto rostliny jsou však velmi náročné na kvalitní půdu. Vhodnou podnoží pro zahrady u rodinných domů je Colt, která zmenšuje velikost stromku (pěstitelké tvary zákrsek a čtvrtkmen), ale nemá vyšší nároky na půdní podmínky.

Višně jsou méně vzrůstné než třešně a pomaleji rostoucí. Hodí se i do menších rodinných zahrad.

Více informací k odrůdám třešní a višní z našeho sortimentu ZDE

Meruňky

Meruňky patří mezi velmi oblíbené ovocné stromy a to díky jejich chutným plodům, které se dají přímo konzumovat nebo z nich můžeme vyrábět kompoty, džemy, plody se dají sušit i zamražovat.

Meruňky nejsou na našem území původní druh, jejich úspěšné pěstování vyžaduje nejteplejší polohy, více osluněné a chráněné proti severním větrům. Meruňky vyžadují propustné hlinitopísčité až písčitohlinité půdy, a to především pokud jsou na podnoži meruňkovém semenáči. Jestliže potřebujeme meruňku vysazovat v půdě těžší a vlhčí je vhodné volit podnož myrobalán nebo slivoňovou (př. St. Julien).

Meruňky jsou vzrůstem menší stromy, a proto je nejvíce pěstujeme na nízkých tvarech (zákrsek, čtvrtkmen). Menší vzrůst zajišťují především slivoňové podnože.

Podle termínu dozrávání rozlišujeme odrůdy rané (Z – začátek – polovina července), středně rané (Z – polovina až konec července) a pozdní (Z – konec července až polovina srpna).

Více informací k odrůdám meruněk z našeho sortimentu ZDE

Broskve

Broskve jsou pro svůj menší vzrůst a velmi chutné plody vhodným ovocným stromem do rodinných zahrad. Pěstují se především pro přímý konzum, dají se také kompotovat nebo se zpracovávají na džemy a šťávy. Pro zdárné pěstování volíme teplejší oblasti, plně osluněné stanoviště, s kvalitní půdou, která má nižší obsah vápníku a je dostanečně vlhká (ne však těžká a zamokřená).

V našem sortimentu nabízíme pravé broskve, které mají slupku plodu plstnatou a nektarinky s lysou slupkou plodu. Odrůdy broskvoní mají velmi odlišný termín dozrávání a rozlišujeme odrůdy rané (Z – polovina až konec července), středně rané (Z – začátek až polovina srpna) a pozdní (Z – polovina srpna až polovina září).

Více informací k odrůdám broskvoní z našeho sortimentu ZDE

LÍSKA

Lísky nejsou náročné na pěstování, vyhovují jim teplé a středně teplé oblasti, na slunci či v polostínu. Výsadba je vhodná do propustné hlinitopísčité půdy s dostatkem živin a vláhy. Plodem jsou lískové oříšky. Zrají v září a sklízí se postupně. Po vyloupání je lze rok skladovat.

OSTATNÍ OVOCNÉ DRUHY

- ořešák
- lísky
- jeřáby
- plodový myrobalán
- dřín
- moruše
- keřová višeň
- mišpule
- kdouloň

Popis odrůd ZDE

KŘÍŽENCI - RARITY

- Kubanskij Chenryi
- Kuban Komet

- Globus
- Najdena
- Black Appricot - Černá meruňka

Popis odrůd ZDE

Fotogalerie